Semínko mezi řádky

projekt podpořený Libereckým krajem 
"Strategické partnerství v oblasti naplňování Koncepce EVVO Libereckého kraje"
 
.  inspirace pro knihovny, mateřská a rodinná centra, MŠ , lesní a přírodní kluby- propojení dětské literatury s enviromentální výchovou (primárně cíleno na nečtenáře -spojitost s projektem BOOKSTART - tedy hlavně rodiny a průvodce předškolních dětí . Inspirace (jednotlivé lekce, knihy, texty  vlevo v liště ).
 
Inspirativní témata (knihy, texty) jsou předkládány ne přímo formou metodiky pro MŠ, protože věříme že naše cílová skupina bude mnohem širší -rodiny, mateřská centra, knihovny  -všichni, kdo chtějí nečtenářům pomoci vstoupit do světa knížek a příběhů (u nás tak trochu "nazeleno"). 



S knihovnami a dětskou literaturou pracuji dlouhodobě (původní moje aprobace je Č-VV), cca 8 let spolupracuji s knihovnou v Železném Brodě v rámci projektu BOOKSTART ,což je evropský projekt ,jak zapojovat rodiny s dětmi-cílová skupina jsou nečtenáři. Cením si přístupu, že se pracuje s celými rodinami (myslím, že zde by si EVVO mohlo vzít příklad ) - nečeká se, až se dítě naučí číst,ale pracuje se již s předčtenářskými kompetencemi a hlavně se inspiruje a podporuje rodinné prostředí.

Co má ještě společného EVVO a výchova ke čtenářství? Rozvoj vnímavosti, koncentrace, citlivosti, imaginace . Moje specifikum, že i knížky „vytahuji ven do terénu" (již 10 let průvodcuji přírodní klubík pro předškoláky)- a knížka to má totiž v interiéru v sousedství rychlých médiií (mobily, tablety, obrazovky) hodně těžké v atraktivitě pro děti,ale třeba hamaka čítárna na stromě má své specifické kouzlo.Příležitost rozvoje  smyslů a taky hrubé i jemné motoriky  venku v terénu  souvisí s předčtenářskými dovednostmi více než je obecně známo

V první fázi našeho projektu byl úkol vytvořit inspirativní nabídku pro rodiny, knihovny, MŠ, mateřská a rodinná centra , zvolili jsme on line prezentaci pro jednodušší šíření a možnost propojování (odkazy). Jednotlivé lekce (projekty knížek) jsme ověřovali převážně s třídami MŠ,skupinami rodičů s dětmi BOOKSTART ,přírodními kluby (případně nižšími ročníky ZŠ, případně družiny),ale v této úvodní fázi ještě nešlo o dlouhodobou spolupráci s jednou MŠ (to nás čeká v návazné fázi projektu.)

Osobně vidím přínos "příběhové enviromentální výchovy" v možnosti oslovit i fantazijní typy dětí.. Bohužel moje zkušenost, jak je pojímána práce s knížkou v EVVO -využívá se v 90% dětská naučná přírodovědná literatura -což určitě analytickým typům dětí vyhovuje, ale není jich většina. Zvláště v raném věku bychom měli zvážit, zda "matku přírodu" rozkouskujeme do kategorií, názvů a skupin a nenecháme děti prožít vztahy a souvislosti,zasáhne emoce a srdce.  Uvedu názorný příklad- chceme-li děti uvést do magického světa hub (je rozhodně spousty dětských "atlasů" s básničkami, obrázky)-ale nějak chybí BIG PICTURE - jakou roli v systému lesa mají? Ale např. v dětské knížce "Příhody malého Kořínka" to děti prožíjí s napětím emoční vazbou s hlavním hrdinou .

Kromě konkrétních dětských knih (případně úryvků) jsme nabídli i další literaturu k tématu (leckdy i pro dospěláky -pro širší souvislosti), dokonce v rámci lesního rodinného centra ve Všeni vznikl cyklus besed pro rodiče nad konkrétní inspirativní knihou (zatím jsme diskutovali tyto knihy :

J.Kršňák :Digiděti

 Danešovi :Svobodná hra 

A.Weber:Víc bláta.

Narativní pedagogika a také narativní environmentální výchova využívají příběhy jako prostředky edukace. Teoretické pozadí ekonaratologie bylo v ČR poprvé publikováno nedávno (Jančaříková, 2008).

Nejde ale jen o lidské příběhy, jedním z hlavních cílů narativní ekologické výchovy je, aby se lidé naučili rozumět příběhům živého a neživého světa a pocítili touhu je chránit (Nanson, 2005).

Schopnost porozumět příběhům přírody je přímo závislá na množství času s přírodou a v přírodě stráveným. Toto porozumění rozvíjí environmentální senzitivitu, osobnostní charakteristiku založenou na poznávání přírody, porozumění přírodě a schopnosti odhalit, že někde něco neprobíhá tak jak by mělo a touze pomoci a ochraňovat přírodu (Wilke, 1993)

Příběhy patří k lidem odedávna. V současné době v západní civilizaci probíhá jev, který je

odborníky nazýván "narrative turn", tedy "návrat k vyprávění".Také jedna z nových knih o klimatické krizi, nese příznačný název: Klima - nový příběh .

Esencí našeho (současného) příběhu o oddělení  je představa,že každý z nás je osamělým jedincem ve světě, kterému vládnou jiní. ...Příběh o oddělení se ozývá v každé instituci moderního světa.

Touha po neustálém růstu  je ve skutečnosti touhou po něčem úplně jiném,nezměřitelném a proto ji nemůže  nikdy nic uspokojit.Základní lidské potřeby pospolitosti a společenství,krásy, posvátnosti a blízkosti se pokoušíme naplnit falešnými náhražkami, které naši touhu dočasně umrtví ,ale z dlouhodobého hlediska ji jen prohlubují .Naše koletivní závislosti živí trauma naší deprivace.

Pro nový příběh rád používám pojmenování  "vzájemně propojené bytí" .Charles Eisenstein, brilantní filozof, který má dar spojovat to zdánlivě oddělené nabízí změnu paradigmatu našeho vztahu ke světu.

(Ve skutečnosti není vůbec nový .Určitou verzi příběhu O VZÁJEMNÉ PROPOJENOSTI BYTÍ tradují nejenom domorodé kultury,ale patří i do západní civilizace,a to v podobě ezoterních učení, tradiční lidové moudrosti a kulturních protiproudů)

V řadě dětských knížek jsou nádherné emocí nabité příběhy o živé přírodě,  řadě případů podtržené působivou výtvarnou stránkou..

 

Inspirace k jednotlivým knížkám (textům) je určena hlavně pro rodiny s nečtenáři (vycházíme z myšlenky projektu BOOKSTART -čtenářem se nestávám tím, že se naučím číst -potřebuji zážitky prožitky s knížkou v raném věku). Nedržím se v popisu pedagogických metodik (věřím, že pedagogové si činnosti vhodně zařadí do svých systémů) -jazyk pedagogiky by mohl trochu odrazovat rodiče, prarodiče, knihovníky ... Mé dílničky (tvoření) inspirované dětskou literaturou ve valné většině využívají jiné techniky než papír, pastelky, nůžky, lepidlo. A poslední specifikum - snažíme se práci s knihou situovat VEN do terénu (knížka to má vedle rychlých médií -obrazovek velmi těžké), využívám zklidněný prostor parku, zahrady ,lesa a často provozujeme "hamaka čítárny". Jsme nezisková organizace, která si jako hlavní poslání a cíl své činnosti zvolila:

"umožnit  prožívání hodnot  

dětství v přímém 

kontaktu s přirozeným

 prostředím i v technickém 

a virtuálním 21.století"

Kurikulární dokumenty vymezují na podporu průřezového tématu environmentální výchova doporučené očekávané výstupy (tzv. DOVy)1 uspořádané do pěti klíčových oblastí: senzitivita, zákonitosti, problémy a konflikty, výzkumné dovednosti a znalosti, akční strategie. Klíčové oblasti provazuje pět propojujících témat (vztah k místu, osobní odpovědnost, přesvědčení o vlastním vlivu, environmentální postoje a hodnoty, kooperativní dovednosti). Tento přístup vychází z osvědčených zahraničních modelů environmentální výchovy a akcentuje jako hlavní cíl environmentální výchovy důraz na rozvoj osobnosti žáků ve smyslu environmentálně odpovědného chování.